Co dříve: malování zdí nebo pokládka podlahy? Správný postup rekonstrukce

Představte si tu situaci: chcete nový, voňavý domov bez šmouh, fleků a s perfektně sladěným designem. Máte hotový rozpočet, vybranou krásnou podlahovou krytinu i tu správnou barvu na stěny. Pak ale narazíte na dilema, které řeší každý, kdo začíná s rekonstrukcí. Dělá se dřív malování, nebo se nejdřív pokládají podlahy? Soused říká jednu věc, malíř druhou a podlahář by to nejradši nechal na příští týden. Podíváme se na tenhle základní stavební rozpor pořádně zblízka a přidáme tipy, které se skutečně osvědčily. Čeká vás souhrn zkušeností, bláznivých nehod i šikovných triků, jak si ušetřit práci a peníze.

Proč na pořadí skutečně záleží

Možná si řeknete, že je to jedno – hlavně, když bude hotovo. Jenže zrovna v tomhle případě pořadí rozhoduje o tom, jak dlouho vám povrchy vydrží krásné a kolik práce pak budete muset ještě napravovat. Když začnete podlahou, může ji malířský tým nechtěně zašpinit, poškrábat nebo poničit. Ochranné fólie prasknou a pak stačí jedno nešikovné šlápnutí na vlhký hadr plný barvy – a flek se vpije hluboko do nového lina nebo dřeva. Když naopak začnete malováním, riskujete, že při následné pokládce podlah vzniknou oděrky, v rozích budete muset stejně znovu opravovat a škrábance vás budou strašit ještě dlouho.

Nejde jen o kosmetické vady. Prach ze stavební lepidel a montážních hmot ulpí na čerstvé barvě a takovou špínu už z bílých stěn setřete jen těžko. Sádrové stěrky, které jsou potřeba třeba pro vyrovnání podkladu, nasáknou barvu z čerstvě malovaných zdí a flekaté stěny jsou na světě. Odborníci i výrobci barev dnes doporučují následující: pokud rekonstruujete doopravdy (třeba měníte podlahy až „na beton“), jděte nejprve po podlaze. Čistá pokládka, důkladný úklid a malování nebo podlahy neboli – podle dávného pořekadla – „nejdřív odspodu a pak nahoru“.

Jenže co v menším měřítku? Když neměníte betonové stěrky, ale jen pokládáte třeba plovoucí podlahu na starý koberec? Nebo dáváte nové lišty? Tam už pořadí hraje menší roli, ale opatrnost stejně stojí za trochu námahy. Malujte vždy před pokládkou nové podlahy, když můžete, ať si barva v klidu vytvrdne a nemusíte si přidělávat starosti s maskováním.

Malování jako prevence nervů a škod

Rozhodli jste se začít malbou stěn? Udělali jste dobře – většina profíků se na tom s vámi shodne. Nebojte se špíny či kapek, ty se totiž ze starých podlah prostě setřou nebo pak překryjí novou krytinou. Starou podlahu během malování nemusíte extrémně chránit – stačí obyčejná fólie. Malování dále zaručí, že barva zaschne bez víření prachu, což je klíčové hlavně pro alergiky a pro dokonalý výsledek. Po pořádném vyvětrání už stačí vystěhovat fólie, uklidit a začít s podlahou.

Pokud plánujete malovat až po pokládce podlah, připravte se na cirkus s maskovací páskou, igelity a detailní ochranou. Každý záhyb, každá spára, rohy i okraje podlah budete muset poctivě zakrýt, aby se ani kapka barvy nedostala tam, kam nemá. Odborné firmy sice garantují ochranu krytých ploch, ale z praxe víme, že vždy nějaký ten flek uteče. Matné nátěry navíc srší statikou, takže prach i pigmenty se na podlaze chytají jako magnet.

Je dobré si uvědomit i to, že po čerstvém malování by prostor měl zůstat 2-3 dny bez většího pohybu. Barva musí pořádně zaschnout a vyvětrat, než začnete pokládat laminát nebo dřevěné prkno. Vlhkost ve zdivu může negativně ovlivnit i nové podlahové materiály – některé v extrémních případech absorbuji vodní páru, zkroutí se nebo zvlní povrch. Proto – ať už používáte akrylátové, silikátové nebo vápenné barvy – raději počkejte na úplné uschnutí.

Kdy upřednostnit podlahy dříve než malování

Někdy není zbytí a podlaha musí přijít dřív, třeba když potřebujete nivelovat a vyrovnávat podklad. Když je podklad křivý, je nevyhnutelné ho nejprve srovnat (obvykle cementovou stěrkou) a nechat vysušit. Stěrkové práce zvedají prašnost, a pokud by stěny už byly čerstvě vymalované, po úklidu veškerý lesk zmizí. Právě během brousicích a vyrovnávacích prací totiž vzniká největší špína, jemný prach ulpí všude a odstranit ho z nové malby je peklo.

Překvapivě ne všude na světě volí stejný postup: v některých státech (například v USA nebo ve Skandinávii) pokládají podlahy až úplně na závěr celé rekonstrukce. V českém prostředí je ale běžné, že hrubé stavební práce končí podlahou, honem se poklidí, zamaskují se lišty a až poté přijde na řadu malba a dokončovací práce.

Chcete tip od zkušených podlahářů? Pokud instalujete dřevěné podlahy či parkety, řiďte se vlhkostí v bytě a pečlivě odměřujte i teplotu. Čerstvě vymalované stěny zvyšují v interiéru vlhkost, což není žádoucí pro citlivé dřevěné krytiny. Nejprve namalujte, pořádně vyvětrejte a až s jistotou suchého prostoru začněte s pokládkou. Praktické je i použití speciálních ochranných podložek na místa, kde se bude podlaha dotýkat zbytkové vlhkosti nebo kde hrozí další stavební zásahy.

Jak ochránit podlahy i stěny před poškozením

Pravda je, že ať zvolíte jakýkoliv postup, ochrana je základ. Pro nové podlahy je nutné použít kvalitní zakrývací fólie. Nejlepší jsou silnější plastové nebo filcové podložky, které tlumí pády a odolávají propíchnutí ostrými nástroji. Pokud pracujete sami, vyplatí se investovat do molitanových nebo vícevrstvých lišt chránících stěny před poničením rohy stěhovaných skříní a žebříků. Šikovný tip? Na rohy zdí nalepte ochranné pásky z kartonu nebo molitanu – ušetříte si práci s drobnými opravami.

Kdy se mohou objevit problémy? Nejčastěji při instalacích těžkého nábytku na novou podlahu, kdy hrozí hluboké rýhy a otlaky. Ani čerstvé malby nejsou v bezpečí: stěhujete-li velké kusy podél stěn, ruce a boty rychle zanechají mastné šmouhy, které z latexových barev jen těžko dostanete. Starý trik řemeslníků: přes filc nebo vlnitou lepenku přehoďte silnější plachtu a namalovanou zeď ochraňte, zejména v místech kde manévrujete s nábytkem.

Pokud si na práci najímáte firmu, ptejte se předem na přesný postup a požadujte po nich i závěrečný úklid. Kvalitní firmy dnes běžně používají jednorázové krycí materiály a mají přenosné vysavače, které zachytí maximum prachu. Vždy kontrolujte přesahy fólií, spojení u lišt i ochranné pásky v rozích. Ať už plánujete pokládku koberců, vinylu nebo dřeva, nebojte se vyzkoušet kombinované typy ochran, například filcovou vrstvu pod plastovou fólií.

Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout

Téměř každý, kdo někdy rekonstruoval byt, má v zásobě historku o tom, jak se všechno zvrtlo, ať už šlo o fleky na nové podlaze nebo drolící se omítku po malbě. Hlavní chybou bývá přílišná uspěchanost a podcenění času potřebného k vyschnutí materiálů. Moderní barvy sice slibují rychlé schnutí, ale úplné vytvrdnutí trvá několik dní. I profesionálové proto doporučují nechat čas barvě, větrat a nepokládat podlahy, dokud vlhkostí neměříte opravdu nízké hodnoty.

Další past: podcenění ochrany rohů místnosti. Největší procento reklamací po rekonstrukci je totiž způsobené drobnými nárazy a škrábanci v rozích a u podlahových lišt. Tam je lepší použít dřevěné lišty až po vymalování a svěřit jejich instalaci odborníkovi. Ušetříte tím stejně tolik času, kolik byste vynaložili na rozčilování se nad odřenými stěnami a oloupanými barvami.

Pokládka podlah před dokončením všech prací v bytě je další častý nešvar, hlavně v panelácích. Jakmile máte nové lino nebo plovoucí podlahu, každý následný zásah (elektroinstalace, výměna radiátorů, drobné opravy) se na ní podepíše. Raději nechte tyto práce dokončit, vše finálně ukliďte a pak teprve pokládejte podlahu. Vyplatí se to nejen esteticky, ale hlavně finančně – reklamace a opravy nejsou právě laciné, zvlášť u kvalitního dřeva nebo designových krytin.

Poslední rada: pokud je to alespoň trochu možné, rozvrhněte jednotlivé kroky podle počasí. Přelom jara a léta je ideální díky delším dnům a možnosti intenzivního větrání. Vlhkost v bytě je po zimě vyšší a rychlejší proudění vzduchu z venku urychlí schnutí jak malby, tak stavebních hmot. Při silném dešti nebo vysoké vlhkosti práce raději odložte, oba povrchy by mohly trpět a výsledek by stejně nebyl dokonalý.