Rozpočtová rezerva na rekonstrukci: Kolik by měla být skutečně?

Rozpočtová rezerva na rekonstrukci není jen číslo v rozpočtu. Je to záchranný lano, které může zachránit celé obce, silnice, školy a nemocnice po katastrofě. A když je to lano příliš tenké, všechno se rozpadne. V Česku to už jednou prožili. Po povodních v září 2024 se ukázalo, že 10 miliard korun, které vláda na rekonstrukci vyčlenila, nebylo ani polovice toho, co bylo potřeba. Škody přesáhly 60 miliard korun. A co je horší - peníze z rezervy se neobjevily. Města a obce čekaly měsíce, zatímco silnice zůstávaly v havarijním stavu.

Co vlastně rozpočtová rezerva na rekonstrukci je?

Rozpočtová rezerva na rekonstrukci je peněžní fond, který stát drží na záloze - ne na něco, co se může stát, ale na něco, co se určitě stane. Víme, že v Česku se povodně, bouřky a sucho stávají častějšími. Podle Evropské komise se frekvence extrémních povodní zvýšila o 40 % za posledních deset let. To znamená, že každý rok se může stát, že někde v zemi bude potřeba okamžitě opravit silnici, most, vodovod nebo školu. Rezerva je tam, aby to šlo rychle - bez čekání na nový rozpočet, bez přehodnocování, bez politických debat.

Od roku 2025 je tato rezerva oddělena od strukturálního schodku. To je důležité. Znamená to, že když se objeví katastrofa, stát nemusí zvyšovat celkový deficit. Rezerva je jako zvláštní kapesník - můžeš ho použít, aniž bys rušil celý rozpočet. Ale když ten kapesník má díru, nic z toho nepomůže.

Co se stalo v roce 2025?

V roce 2025 byla vyčleněna vládní rozpočtová rezerva ve výši 7,88 miliardy korun. Měla sloužit jako záchranný fond pro všechny mimořádné události - od povodní po technické havárie. Ale už po třech měsících byla prakticky vyčerpána. Proč? Protože nebyla použita pro to, pro co byla určena.

6 miliard korun z ní bylo přealokováno na dotace pro obnovitelné zdroje energie. Další 14 miliard pocházelo z nespotřebovaných výdajů ministerstva průmyslu - včetně 6 miliard na kompenzace cen energií. A co povodně? Ministerstvo, které mělo peníze na opravy, je v minulém roce nevyužilo. A teď, když je to potřeba, není kde je vzít. Toto není chyba. Je to systémová selhání. Rezerva je tam, ale neví se, jak ji použít. A když se to neví, tak se to neudělá.

Na fóru finance.cz napsal regionální úředník z Olomouckého kraje: „Čekáme na schválení projektů už čtyři měsíce. Bez těchto peněz nemůžeme opravit silnice, které jsou v havarijním stavu.“

Kolik by měla být ideální výše?

Neexistuje jednoduchá odpověď. Ale existují odhady, které jsou založené na datech, ne na přáních.

• Finanční analytik Jan Kubíček z Czech Fund Company říká: „Ideální výše by měla být 1-1,5 % HDP.“ Pro Česko to znamená 30-45 miliard korun ročně.
• Ekonom Petr Jiříček z Masarykovy univerzity varuje: „40 miliard na povodně 2024 bylo málo. Skutečné škody přesáhly 60 miliard.“
• Společnost Deloitte doporučuje 1,2 % HDP - to je 36 miliard korun pro aktuální HDP. To je minimum, které zaručí, že se nebudete muset půjčovat, když se něco stane.
• Národní rozpočtová rada doporučuje minimálně 1 % HDP, ale s možností dynamického navýšení podle klimatických rizik. To znamená, že v roce, kdy je suché a horké, by měla rezerva být vyšší.

Co to znamená v praxi? Pokud byste měli 36 miliard korun ročně, mohli byste pokrýt většinu škod z jedné povodně, jedné bouřky nebo jedné havárie. A zbytek byste mohli použít na prevenci - zpevnění břehů, přístřešky pro vodní nádrže, modernizaci kanalizace. To je klíč. Rezerva není jen na opravy. Je také na tom, aby se to neopakovalo.

Proč 10 miliard nestačí?

10 miliard korun se zní jako hodně. Ale když to rozdělíte po celé Česku? V roce 2024 bylo postiženo 15 krajů. V jednom kraji mohlo být škod 12 miliard. V jiném 5 miliard. V třetím 3 miliardy. A co obce? Ty nemají vlastní rezervy. Většina z nich má rozpočet 50-100 milionů korun ročně. Když jim po povodni zničí silnici, která stojí 80 milionů, nemají kam se obrátit. A když se obrátí, čekají měsíce na schválení.

Podle neveřejné zprávy MF z listopadu 2024 trvá průměrné schválení projektu na rekonstrukci 5,2 měsíce. Evropské standardy říkají: maximálně 2 měsíce. To je rozdíl mezi tím, kdy se děti mohou jít do školy, a kdy se musí cestovat 30 kilometrů za vzděláním.

Co je špatně u systému?

Nejsou to peníze. Jsou to procesy.

Stát má všechno: data, odhady, modely. Ale když obec potřebuje peníze, musí podat 17 dokumentů, čekat na schválení od tří ministerstev a potom ještě na to, aby se našel někdo, kdo to bude kontrolovat. A když se to všechno stane, už je pozdě. Škody se zhoršují. Lidské životy se ohrožují.

Navíc, když se výdaje na rekonstrukci přesouvají na jiné účely - jako dotace pro větrné elektrárny - ztrácí rezerva svůj smysl. Je to jako mít požární hadici, ale když se požár rozšíří, použijete ji na zalévání zahrady.

Kam směřujeme?

Pro rok 2026 je plánovaný státní deficit 237 miliard korun. To je maximum pod zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Zbývá jen 49 miliard na neurčené účely. Ale když se stane něco, co se stává častěji - povodně, sucho, vichřice - nebude se dát nic dělat. Buďto se zvýší dluh, nebo se bude čekat, až se někdo zemře.

Na druhé straně: státní rozpočet za leden-listopad 2025 byl o 170 miliard korun lepší než v roce 2021. To je dobrá zpráva. Znamená to, že stát umí řídit peníze. Jenže musí umět řídit je i v krizi.

Co může udělat každý?

Nejde jen o vládu. Když se město, obec nebo kraj rozhodne, že potřebuje vlastní rezervu, může ji vytvořit. Není to těžké. Stačí vyčlenit 0,5-1 % svého rozpočtu. Pro obec s rozpočtem 100 milionů to znamená 500-1 000 000 korun. To není mnoho. Ale to může být to, co zachrání most, který vede do školy.

Rezerva není luxus. Je to základní bezpečnostní opatření. Stejně jako pojištění domu nebo koupení kola na zimní pneumatiky. Když se něco stane, nechcete čekat, až se někdo rozhodne.

Závěr: Kolik by měla být?

Rezerva na rekonstrukci by měla být nejméně 35-40 miliard korun ročně. To je minimum. Výše by měla být dynamická - zvyšovat se v letech, kdy je riziko vysoké. A musí být skutečně rezervou - ne zdrojem, kam se přesouvají peníze, když někde něco chybí.

Stát má peníze. Má data. Má zkušenosti. Ale nemá systém. A bez systému se peníze ztrácejí. A bez peněz se neřeší škody. A bez řešení se lidé nevracejí domů.

Rekonstrukce není jen o betonu a kovu. Je to o tom, jak rychle se může obec zotavit. A to závisí na jedné věci: na tom, zda má na to peníze - a zda je má hned.