Co se skrývá za číslicemi na cenovkách nemovitostí?

Představte si, že byste v roce 1995 mohli koupit byt v Praze za 300 tisíc korun. Dnes byste za stejný byt museli zaplatit přes 5 milionů. To není jen inflace. To je celá historie, která se odehrála za těmito čísly. Vývoj cen nemovitostí v Česku není jen o tom, kolik stojí dnes byt. Je to příběh o změnách systému, o tom, jak lidé žili, co si mohli dovolit, a jak se měnila jejich představa o domově.

Největší přelom přišel po roce 1989. Stát přestal řídit ceny, a najednou se nemovitosti přeměnily z veřejného majetku na komoditu. V letech 1993 až 2008 se trh nafukoval jako balón. Kdo měl peníze, koupil. Kdo ne, čekal. A když v roce 2008 přišla globální krize, ceny spadly - ale ne do nuly. Jen o 20-30 %. A pak začaly znovu stoupat. Pomalu, ale jistě.

Od socialismu k bublině: Jak se ceny měnily v průběhu století

Po vzniku Československa v roce 1918 se realitní trh rozvíjel spolu s průmyslem. Ceny rostly, ale jen tak dlouho, dokud nezačala světová hospodářská krize. V roce 1929 ceny bytů spadly o téměř 37 %. To byl první velký náraz. Ale v té době ještě neexistovaly hypotéky jako dnes. Lidé kupovali za hotové peníze, takže krize zasáhla jen ty, kdo měli na prodej.

Po roce 1945 se všechno změnilo. Stát převzal všechny nemovitosti. Ceny se uměle udržovaly na nízké úrovni. V roce 1964 byl průměrný m² bytu v Praze za 200 Kč. Dnes byste za tu samou částku koupili jen 30 cm čtverečních. To není chyba statistiky - to je politika. Lidé neměli výběr. Neměli ani možnost koupit větší byt, protože nebylo co prodávat.

Po roce 1989 to začalo měnit. První vlna vlastnictví přinesla rychlý růst. Kdo měl dříve výhodně pronajatý byt, mohl ho koupit za pár tisíc. Kdo ne, musel začít od nuly. V letech 2000-2008 se hypotéky staly běžnými. Banky poskytovaly úvěry snadno. Ceny stoupaly. V Praze se m² bytu přiblížil k 50 tisícům korun. To bylo rekordem. A lidé si říkali: „Tady to jde vždycky nahoru.“

2013-2021: Růst, který překonal všechny očekávání

Od roku 2013 se trh začal opravdu zrychlovat. V roce 2013 byl průměrný m² bytu v Česku za 38 tisíc korun. V roce 2021 už to bylo 75 tisíc. V Praze se cena dostala k 120 tisícům. Proč? Nejen kvůli hypotékám. Ale kvůli tomu, že se peníze začaly hledat bezpečnější investice. Někdo si koupil byt, aby ho pronajal. Někdo ho koupil, protože nevěděl, co jiného dělat s penězi. A banky - věděly, že nemovitosti jsou bezpečná záruka. Takže poskytovaly úvěry stále snáze.

V roce 2021 se ceny dostaly k vrcholu. Měsíčně se prodávalo více bytů než kdykoliv předtím. Lidé se přetahovali za jedním bytem. Někteří kupovali i dva. Všichni věděli, že ceny budou růst. Ale nikdo nevěděl, že se to může zvrhnout.

Balón se praská nad českým městem, lidé padají jako sníh, zatímco nová generace jde k slunci.

Korekce: Když se balón praskl (a nevzal s sebou všechno)

V druhé polovině roku 2022 se všechno změnilo. Úrokové sazby začaly stoupat. CNB je zvedla, aby zastavila inflaci. A najednou se hypotéky staly drahé. Kdo měl půjčku na 4 %, teď musel platit 7 %. A kdo měl půjčku na 5 %, teď musel platit 8 %. A najednou se lidé začali držet. Nechtěli se zavázat na 25 let, když každý měsíc zaplatí o 5 000 korun více.

V roce 2023 se prodalo nejméně nemovitostí od roku 2015. Bytů se prodalo jen 55 180. Rodinné domy se prodávaly lépe - protože se kupovaly spíš pro vlastní potřebu, než jako investice. Ceny bytů klesly o 5,6 %. V Praze se cena stáhla z 130 tisíc na 118 tisíc za m². Ale ne všude. V některých městech, jako je Brno nebo Ostrava, ceny zůstaly téměř stejné. A rodinné domy? Ty se vůbec nesnizovaly. Naopak, jejich ceny vzrostly o 1 %.

2024-2025: Návrat růstu - ale jiný než předtím

V roce 2024 se ceny začaly opět zvedat. Byty vzrostly o 6 %, domy o 1,7 %. Proč? Protože úrokové sazby se začaly ustalovat. Lidé si řekli: „Je to nejlepší čas, kdy to koupit.“ A tak se začaly obnovovat prodeje. V červenci 2025 byla průměrná cena bytu v Praze 142 473 Kč za m². To je víc než kdykoliv předtím. Ale není to výbuch. Je to pomalý, měřitelný růst.

Regiony se rozdělily. V Zlíně se ceny zvedly o 4,9 % za měsíc. V Českých Budějovicích o 3,1 %. V Karlových Varech, kde je průměrná cena 70 137 Kč za m², se lidé stále cítí, že to je možné. V Praze je to jiné. Růst je jen 1,1 % za měsíc. Lidé tam už nejsou tak připraveni platit více. A tak se trh přizpůsobuje. Koupíte si byt v Praze? Musíte mít výši příjmu, která odpovídá ceně. Koupíte si domov v Zlíně? Stačí, abyste měli stabilní příjem.

Co ovlivňuje ceny dnes - a co bude ovlivňovat zítra

Není to už jen o tom, kolik lidí chce byt. Je to o tom, kolik peněz mají. A kolik jim banky půjčí. Úrokové sazby jsou klíč. Když je 5 %, lidé si mohou dovolit hypotéku. Když je 8 %, přestanou. Inflace také hraje roli. Pokud rostou ceny potravin a energií, zůstává méně peněz na bydlení. A demografie? Mladí lidé se stále více přesouvali do měst. Ale dnes už nejsou tak mnozí. Více lidí je ve věku 50+. A ti nechtějí kupovat nové byty. Chcete si koupit byt? Víte, že budete platit hypotéku 20 let. A co když přijdete o práci? Nebo když se změní zákony?

Experté z ČNB říkají: „Ceny nemohou růst rychleji než mzdy.“ A to je pravda. V období 2012-2016 byl růst cen o málo vyšší než růst mezd. A trh byl stabilní. V období 2016-2019 se ceny zrychlily, ale mzdy ne. A vznikla bublina. Dnes je trh v nové fázi. Růst je pomalejší. A to je dobré. Protože znamená, že lidé mohou bydlet, aniž by se zavázali na celý život.

Staré ruce drží nájemní knížku, mladé ruce podepisují hypotéku, pozadí Praha.

Prognózy na rok 2025 a 2026: Co čekat?

Prognózy ukazují, že v roce 2025 se ceny budou zvyšovat o 3-5 % ročně. V Praze to bude asi 2-3 %. V regionech, jako je Zlín, Olomouc nebo Hradec Králové, může být růst o 4-5 %. To je stabilní růst. Není to výbuch. Ale je to dostatečný, aby se lidé cítili bezpečně.

Co se stane v roce 2026? To závisí na třech věcech: úrokových sazbách, příjmech lidí a počtu lidí, kteří chtějí koupit. Pokud úroky zůstanou pod 5 %, pokračuje růst. Pokud se zvýší, zpomalí se prodeje. Pokud se mzdy zvýší o 6 %, lidé budou moci platit více. Pokud se nezvýší, ceny se zastaví.

Největší riziko není v cenách. Je v tom, že lidé budou přemýšlet, že „to musí koupit dnes“. A když to udělají, a pak se úroky zvednou, budou v problému. Nejlepší strategie? Kupujte jen tehdy, když potřebujete bydlet. Ne proto, že se bojíte, že se ceny zvednou. Protože ceny se vždy zvednou. Ale ne vždy rychle. A ne vždy pro všechny.

Co je dnes skutečně dostupné?

Průměrná cena bytu v Česku je 58 641 Kč za m². V Praze je to 142 473 Kč. To zní jako hodně. Ale podívejte se na to jinak. V roce 2008 byl průměrný m² bytu v Praze za 45 tisíc. Dnes je to třikrát víc. Ale mzdy se zvýšily o 220 %. Takže pokud jste v roce 2008 potřebovali 10 let, abyste si na byt ušetřili, dnes potřebujete 12 let. To je víc. Ale ne o tolik.

Co se týče rodinných domů, jejich cena je v průměru 48 596 Kč za m². V Praze je to 111 087 Kč. To je stále méně než byt v centru. A pokud chcete mít zahradu, dvůr, vlastní vstup - domov je stále lepší volbou.

Největší chyba, kterou lidé dělají? Kupují výhradně podle ceny. Ale ne podle toho, kolik peněz budou mít za 5 let. Nebo kolik budou platit za údržbu. Nebo kolik bude stát plyn a elektřina. Dům není jen čtvereční metr. Je to život.

Co se stane, když se trh zastaví?

Když se ceny zastaví, lidé nezůstanou bez domova. Jen se změní chování. Lidé budou kupovat pomaleji. Budou se víc ptát. Budou se více podívat na stávající nemovitosti, než na nové. Budou se více zajímat o energetickou náročnost. A budou se více zaměřovat na to, co jim skutečně vyhovuje. To je zdravé. To je trh, který se zotavil.

Historie ukazuje: trh se vždy zotaví. Po krizi v roce 1929. Po krizi v roce 2008. Po krizi v roce 2022. Vždycky se to zpomalilo. A pak se to znovu rozjelo. Ale jinak. S jinými lidmi. S jinými potřebami. S jinými pravidly.

Největší pravda? Nemovitost není investice. Je to domov. A když ho kupujete jako investici, vždycky se to skončí špatně. Když ho kupujete jako místo, kde budete žít, pak je to vždycky dobrá volba. I když ceny stoupají. I když úroky klesají. I když se svět změní. Protože domov je to, co zůstane.

Proč se ceny nemovitostí v Česku zvyšují rychleji než inflace?

Ceny nemovitostí rostou rychleji než inflace, protože jsou ovlivněny více faktory než jen růstem cen zboží. Klíčové jsou nízké úrokové sazby, které zvyšují kupní sílu, omezená nabídka bytů ve velkých městech, růst příjmů a zvýšená poptávka po investičních aktivech. Když lidé nemají jiné bezpečné možnosti, kam investovat peníze, začnou kupovat nemovitosti. To vytváří tlak na ceny, který přesahuje inflaci. Výjimkou jsou krizová období, jako byla pandemie nebo válka na Ukrajíně, kdy se růst zrychlil ještě více.

Je teď dobrý čas na koupě bytu v Praze?

Pokud potřebujete bydlet v Praze, teď je to jeden z nejlepších časů. Ceny se zastavily a mírně rostou, úrokové sazby se ustálily kolem 5-6 %, a nabídka se začíná zvyšovat. Není to čas, kdy se ceny rychle zvedají - ale je to čas, kdy můžete koupit s klidem, bez paniky. Pokud ale nechcete bydlet v Praze, ale jen investujete, pak je riziko vyšší. Ceny v hlavním městě už jsou vysoké, a další růst bude pomalý.

Proč se ceny rodinných domů neklesly tak jako ceny bytů?

Rodinné domy se neklesly, protože jsou poptávané především pro vlastní potřebu, než jako investice. Lidé, kteří kupují dům, často potřebují víc prostoru, chtějí zahradu nebo chcejí bydlet mimo město. Tyto motivace nejsou tak citlivé na úrokové sazby. Navíc je nabídka domů omezená - většina je stará a potřebuje rekonstrukci. A to zvyšuje jejich hodnotu. V roce 2023 se ceny domů dokonce zvýšily o 1 %, zatímco byty klesly.

Kde jsou dnes nejlevnější nemovitosti v Česku?

Nejlevnější nemovitosti najdete v regionech s nižší poptávkou a omezenou ekonomickou aktivitou. V Karlových Varech je průměrná cena bytu 70 137 Kč za m², v Liberci kolem 72 000 Kč, v Ústí nad Labem kolem 75 000 Kč. V regionech jako Jihlava, Havlíčkův Brod nebo Česká Lípa se ceny pohybují kolem 50 000-60 000 Kč za m². Tyto oblasti jsou vhodné pro lidi, kteří potřebují bydlet, ale nepracují v Praze nebo Brně.

Jak dlouho trvá obvykle korekce na trhu nemovitostí?

Historicky trvala korekce na českém trhu 12-18 měsíců. Například po krizi v roce 2008 trvala korekce do roku 2012. Po rychlém růstu v letech 2013-2021 trvala korekce od poloviny roku 2022 do poloviny roku 2023. To znamená, že trh potřebuje přibližně 1,5 roku na to, aby se zotavil. Po korekci následuje období stabilizace - a pak pomalý růst. Nejde o pád, ale o zpomalení a přizpůsobení.